Náš kontakt s vnějším světem probíhá nejen na rozhraní pokožky a jejího okolí, ale na celé ploše trávicí

trubice, jež prochází naším tělem jako dlouhý tunel. Nesmírné množství mikroorganismů, které tu trvale žijí

a pomáhají zpracovávat přijímanou potravu, v žádném případě nesmí prostoupit ze střev dál do těla, stejně

jako choroboplodné zárodky, které se do střev dostaly spolu s jídlem. Střevo je největším orgánem lidské

imunity a soustřeďuje sedmdesát procent imunitních buněk. V našich útrobách žije na pět set druhů

mikroorganismů, které by bez této kontroly mohly způsobit nejrůznější smrtelná onemocnění. Střevní stěny

jsou velmi účinným obranným valem, pokud jejich stěnu nenarušují ztvrdlé, vysoce toxické usazeniny, které

způsobují místní narušení sliznice a jsou sídlištěm infektů. Mnohé z toho, co se zde odehrává, je řízeno

autonomně, “na vlastní pěst”. V nouzových situacích však enterický nervový systém vysílá signály do mozku

a tehdy si člověk začíná své břicho uvědomovat. Dostaví se bolesti břicha, křeče, zvracení či průjmy.

 

PERISTALTICKÝ POHYB: 

Několik desítek let po Auerbachovi objevili angličtí vědci Bayliss a Starling při

pokusech se psem peristaltický pohyb střev. Při tlaku na střevní stěnu se její svaly postupně stahují a uvolňují,

a vytlačují tak potravu vždy jedním směrem – od úst ke konečníku. Tento komplikovaný pohyb je řízen místně,

tedy ne přímo centrální nervovou soustavou. Při roztažení střeva soustem potravy dojde k podráždění

příslušných buněk, uvolní se transmitery, které předají signál dále, a na konci celého řetězu je koordinovaná

vlna stahů a uvolnění svalových buněk. Při laboratorních pokusech s vypreparovaným střevním úsekem

pokusného morčete reagovala na podněty i tato izolovaná část a vytlačovala potravu pomocí popsaného

reflexu směrem ven. Uvedený pokus byl zveřejněn v roce 1917 a jasně prokazuje nezávislost tohoto děje

na mozku nebo míše. Pro správné trávení je důležitá rovnováha mezi tlumícími a aktivujícími signály, které

určují rychlost a intenzitu peristaltiky. Narušení této rovnováhy (například užíváním psychofarmak!) může

vyvolat chronickou zácpu, průjem a celkový dočasný výpadek nebo dysfunkci trávicího systému. Peristaltické

pohyby posunují ve střevech potravu směrem od úst ke konečníku. Tento pohyb řídí autonomní nervový

systémem nezávislý na mozku. Peristaltický reflex spočívá v koordinovaném postupném stahování

a uvolňování svalstva. Procházející potrava podráždí enterochromafinní buňku (EC buňka), ta uvolní

serotonin, který přenese vzruch dál k nervům. Nerv pak vyšle signál ke stažení nebo uvolnění svalu.

 

NERVOVÉ CENTRUM – Enterické (dříve vegetativní) nervové centrum může podobně jako jiná centra

samostatně získávat a zpracovávat data, rozlišovat různé stavy a reagovat odpovídajícími činnostmi.

Je dokonale funkčně uspořádáno a představuje integrovaný myslící systém. S dalším překvapivým zjištěním

přišel v roce 1965 mladý americký vědec Gershon, jenž tvrdí, že se ve střevech tvoří a ukládá devadesát pět

procent veškerého serotoninu, tedy látky, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje náladu člověka. Odborná

veřejnost na tento objev reagovala svorně – odmítla jej. Plné uznání získal Gershon až na neurologickém

kongresu 1981 v Cincinnati. (Šestnáct dlouhých let ignorantství nabubřelých “vědeckých” fachidiotů…!)

Myšlenka druhého nervového centra, “second brain” čili druhého mozku, se postupně prosadila a přitahovala

pozornost stále většího počtu výzkumných týmů. Brzy se ukázalo, že máme v útrobách úplnou “chemickou

továrnu” (…), která vedle serotoninu produkuje a přesně dávkuje ještě čtyřicet dalších neurotransmiterů. Jejich

pomocí pak navzájem komunikují nervové buňky a ovlivňují řadu životně důležitých reakcí organismu. Mozek

a enterické nervové centrum, “second brain”, mají společnou řeč a jsou vzájemně propojeny, více než “se

dosud předpokládalo”. U pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou najdeme v obou nervových

centrech stejné typy poškození a obdobné je to i u nemoci šílených krav. Protože oblast břicha je dostupnější,

nabízí se do budoucna příležitost rychlejší diagnózy těchto nemocí.

Comments are closed.

Vstup

Kalendář akcí
Kalendář
Červen 2017
P Ú S Č P S N
« Kvě    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930