Tento postup mně naučila na kurzu paní Naďa Dospíšilová z MBK Brno (Makrobiotický klub:  www.mbkbrno.cz).

Předností kvásku jsou živé kultury, které posilují střevní mikroflóru a na rozdíl od mléčných kultur nezahleňují organismus. Kvasnice jsou pro náš organismus jenom zátěží.

Množství pro menší bochníček o průměru cca 18 cm:

Do nádoby nasypeme asi 300-400g žitné celozrnné mouky, vložíme kvásek (nejlépe, když nám někdo namnoží svůj) a vše promícháme s vodou do konzistence řidšího těstíčka, které volně skapává z vařečky, ne však úplně tekuté. Pokud bychom si chtěli kvásek udělat sami, smícháme celozrnnou žitnou mouku a vodu na řidší těstíčko, každý den doplňujeme mouku i vodu a po třech dnech je údajně už nastartovaný, ale ještě slabý.

Necháme kvasit cca 8-10 hodin, třeba přes noc. V létě se doba množení kultur zkracuje asi na 6 hodin, záleží na teplotě.  Když přejdeme časově proces kvašení, těsto sedne a chléb bude kyselejší.

Po uplynutí doby přimícháme sůl (špetku až půl lžičky – to nastartuje bujnější kynutí), chlebové koření (prodává DM, nebo zdravá výživa, nebo vlastní: kmín, anýz, fenykl), semínka (jakákoliv: lněné, dýňové, slunečnicové), 1PL oleje (kvalitní, doporučuji sezamový) a domícháme na hutnou hustotu nějakou mouku (rýžová a kukuřičná dělají chléb lehčí, může být i špaldová, žitná).

Z připraveného těsta si odebereme kvásek na příště (množství asi jako míček do dlaně?), vložíme ho do mikrotenového sáčku, zavážeme a dáme do ledničky. Takto uložený kvásek nepotřebuje přikrmovat a vydrží v chladu údajně i 14 dní. Mám vyzkoušeno 8 dní v pohodě.

Těsto dáme do olejem vymazané nádoby – jen do ¾ výšky a necháme opět kynout dle teploty v místnosti asi 2,5-3 hodiny (v Řecku mi nakynul asi za 45 minut).

Nádobu (já používám nerezovou mísu) postavíme do většího hrnce s trochou vody na pařáček na knedlíky, hrnec přiklopíme, přivedeme k varu, stáhneme plamen, podložíme rozptylovací mřížkou a paříme 1,5 hodiny. Pokličku nikdy nenadzvedáváme! I za tak dlouhou dobu se odpaří jen malé množství vody.

Nakonec opatrně sundáme pokličku, abychom chléb nepokapali vodou, vyjmeme mísu ven, necháme zchladnout, vyklopíme a necháme mírně oschnout i spodní část.

Chléb skladujeme nejlépe zabalený v bavlněné utěrce.

Stejným způsobem připravené těsto můžeme i upéct v předehřáté troubě – nejdříve 10 minut na 200°C, pak jej zakryjeme pečícím papírem, snížíme teplotu na 180°C a pečeme ještě 50 minut. Formu na pečení musíme vymazat olejem i vysypat moukou. Do trouby vložíme plecháček s vodou.

Pařený chléb je vhodnější, než pečený, protože přemíra pečené e smažené stravy podporuje vznik různých usazenin, ložisek a nádorů v těle. Vařené a pařené jídlo naopak napomáhá uvolnění, rozpouštění a vyplavování těchto škodlivin. Pekárny na chleba zase ničí energetickou hodnotu jídla špatnými vibracemi elektřiny.

Ke kvásku se chovejte hezky, je to živý organismus 🙂

Dobrou chuť.

Anastázia.

 

Comments are closed.

Přihlásit se
Kalendář akcí
Kalendář
Prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031