Dýchánek, přednáška, setkání… Tento netradiční večer zformoval Pall Nešpůrek, můj nynější učitel práce s energií. Jsem ráda, že se mohu organizačně podílet.

 

V neděli 23. 4. 2017 od 18:00 – cca 21:00 hod.

Skleněná louka – Místogalerie (v nejvyšším patře domu), Kounicova 23 Brno

 

O čem to bude?

Nekonečný příběh, Mrazík, Harry Potter a další pohádky a legendy jsou mnohem víc než jen příběhy na dobrou noc. Jsou to geniální šifry zabalené do poutavého vyprávění.. Jsou to vlastně mapy, návody a popisy principů Univerza.

Je až překvapivé kolik paralel lze najít. Zdá se, že autoři nechtěli předat jen příběhy o naději a o síle jít za svým snem, ale současně předali mnoho univerzálních klíčů, které se dají použít pro námi psané scénáře příběhů ať už konečných nebo nekonečných… Možná že nám toho básníci chtěli říct o dost víc a předat tipy pro naše vlastní studia škol čar a kouzel… Možná, že jsou zde i fantastická zrcadla našich vztahů a našeho nitra… Možná že Ivánek, Nastěnka, kohout i jitřenka jsou jen prvky našich vnitřních souhvězdí..

Jak Pall píše, plán je následující:

Sejít se pokud možno včas mezi 18:00 a 18:15.
Usadit se do klidu s teplým či osvěžujícím nápojem.

18:30 – 21:20 zkusím vybalit co vím a jak to vidím.

(mezi tím budou nějaký krátký přestávečky cca 20 min na doobjednávky a vyvětrání našich zásaditých těl)

21:20 – 21:40 to prodýchat (ať se hlava usadí)
21:40 – 22:00 to zabalit a jít si po svých.

Je to experiment, ale kdo nehraje nevyhraje. Věřím tomu.

 

Potřebuješ:

Základní znalosti základních pohádek

Střední úroveň duchologické terminologie

Vyšší toleranci pro můj alkalický humor

a

Jedno tvé vstupné:108,- (ideálně přesně – díky)

 

Pozor: Kafe se nepodává protože ta mašina co ho sofistikovaně vyrábí dělá hafo bordel a nebylo by rozumět tomu co říkám.
Chlastat a čadit se nebude protože…. prostě protože dobrej styl.

Jinak kdo pozdě chodí sám sobě škodí, ale oukey, pro tentokrát může být.. samozřejmě s citem a ohleduplně zaplout do publika a zkusit chytit nit .. Víš jak…

Čistokrevní mudlové to asi nepoberou, tak je netrapte a nechte je být v klidu doma ve svým přirozeným modelu… a nesnažte se misionovat. Díky.

Pall.

 

Tolik od Palla. Více o něm se dozvíte na keho stránkách www.upe.unas.cz

Ode mně jen to, že je to jedna z mála příležitostí Palla poznat, protože většinu akcí pořádá jen pro absolventy svých kurzů. A je to taky fajn příležitost se sejít, vidět a být v trochu jiné atmosféře, než doma.

 

SLUCH

čakra: krční – višudhi, element: voda, orgány: ledviny a močový měchýř, oblast těla: kolena a kotníky

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marmy Vidhura – ta se nachází za uchem směrem dolů pod bradavkovitým výběžkem kosti spánkové.

HMAT

čakra: srdeční – ana-háta, element: oheň, orgány: srdce, tenké střevo, oblast těla: ramena

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marmy Šankha – ta se nacházína spáncích, v polovině vzdálenosti mezi vnějším koutkem oka a chrupavčitým výstupkem vnějšího zvukovodu.

ZRAK

čakra: , element: , orgány: , oblast těla:

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marmy  – ta se nachází

CHUŤ

čakra: sakrální – svadhisthána, element: země, orgány: žaludek, slezina a slinivka, oblast těla:čelist a kolena

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marmy Šringátaka – ta se párově nachází na měkkém patře v ústech a na povrchu těla se promítá v podočnicovém oblouku, kde je možné na ni působit.

ČICH

čakra: kořenová – muladhára, element: kov, orgány: plíce a tlusté střevo, oblast těla:zápěstí

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marem Phana – ty se nachází na vnější straně nosu a nosních otvorů nad noosními křídly. Můžeme masírovat i celou kost nosní.

INTUICE

čakra: třetího oka – adžna, elementy: všechny, orgán: mozek, oblast těla: hlavový kloub, hlavní energetické kanály Ida, Pingala a Sušumna

Pro masáž je vhodné aplikovat aromaterapeutické oleje do oblasti marmy Krikátika – ta se nacházív oblasti, kde se napojuje lebka na páteř vlevo a vpravo od krční páteře.

Informace a praktická cvičení i automasáže byli součástí celodenní sobotní akce 28.10.2014 “Smysly, intuice, psychofyzická cvičení”.

 

Šungit upravuje obyčejnou vodu, energetizuje, odstraňuje příměsy, těžké kovy, škodlivé organické látky, eliminuje nepříjemné příchutě a zápach, odstraňuje kal. Šungitová voda tak získává i léčebné účinky.

Příprava:

Do vybrané nádoby (skleněné) nalijeme vodu a přidáme šungitový valoun, nebo drť, který jsme předem omyli a zbavili jemného povrchového šungitového prachu. Pro obsah cca 3 litrů vody postačí objem 300 – 500 gramů šungitu. Proces aktivace a energetizace vody začíná asi po 30-ti minutách (pro pitnou vodu z kohoutku). Pro úplné odstranění nežádoucích organických látek je potřeba nechat šungit působit 3 dny (pro opravdu znečištěnou vodu). Po přelití vody je vhodné zbylý šungit promýt pitnou vodou a opět použít. Při denním používání se doporučuje po 6 měsících větší valouny očistit smirkovým papírem a omýt. Tím se funkce šungitu obnoví. Šungitová drť by se měla po této lhůtě vyměnit. Použitý šungit je vhodné vrátit zpátky do přířody, nebo nasypat k pokojovým rostlinám.

NOVINKA: exkluzivní šungitové šperky 

 

Pozorováním, uvědomováním si a diagnostickými testy lze poodhalit psychické vlastnosti člověka. Dá se také zjistit, které jsou dominantní a které jsou utlumené a nerozvinuté. Abychom dosáhli harmonie, ulevili si od potíží souvisejících s nerovnováhou v oblasti psychiky (psychosomatika), můžeme využít jednoduché cvičení:

Jednou rukou uchopíme vybraný prst ruky druhé a několik minut jej podržíme. Vnímáme pulzaci v prstu a ponecháme uchopení tak dlouho, dokud se tato pulzace nesrovná. Poté vyrovnáme uchopení i na druhé ruce.

Palec souvisí s vitalitou, ukazováček se silou osobnosti (egem), prostředníček se týká objektivity v hodnocení, prsteníček tvůrčích sil a malíček duchovnosti.

Mudry se používají již několik tisíc let, jsou bezpečné a nemohou uškodit, pokud s nimi pracujeme na své vlastní úrovni a nezasahujeme jimi do energetických polí někoho jiného.

http://www.badatel.net/pite-vodu-na-lacno/

Cesta labyrintem je posvátnou symbolickou cestou do vlastního středu. Na začátku jsme jen krůček od středu, ale musíme si projít všechny oblasti bytí a poznat všechny zákoutí duše, abychom mohli stanout ve středu vesmíru – tedy sebe. Střídavým překlápěním pohybu z levotočivého k pravotočivému a zase zpět propojujeme mozkové hemisféry. Jako jednoduché meditační cvičení poslouží i kreslení labyrintu – měli bychom ho nakreslit podle návodu 9 krát za den. Poté můžeme v labyrintu symbolicky “chodit” prstem, nebo tužkou.

V labyrintu žije světelná bytost, která byla v tomto duchovním obrazci zrozena. Její podstatou jsou všechny živly, planety, světla všech směrů a všechny působící energie. U jejího zrození byli elementální bytosti, rostlinné formy i minerální svět. Jméno dostala podle spolutvůrců: AnaMia. Bytost AnaMia je připravena pomoci každému, kdo chce v našem světě opět nastolit harmonii svým sebepoznáním. Je možné s ní hovořit a získat tak hluboké poznání. Važte své otázky.

 

Chemické a fyzikální základy.

Kdo chce zkoušet účinek léku bude chtít samozřejmě vědět, jaké substance (složení) se za lékem schovává, jaké vlastnosti má a jak působí. Začněme tedy otázkou co je koloidní stříbro, protože pojem koloidní stříbro je velmi málo znám navzdory tomu, že se denně s koloidy setkáváme – ano náš život je na koloidních systémech založen. K lepšímu porozumění, ještě než se budeme věnovat praktickému využití, si nejprve přibližme vysvětlení ze strany vědy. Protože koloidní chemie je velmi obsáhlou oblastí, můžeme zde popsat pouze ty nejdůležitější, pro porozumění pojmu koloidní stříbro nutné základy.

Pod pojmem koloid rozumíme systém ve kterém jsou částečky velmi jemně a pravidelně rozděleny. Tyto částečky sestávají z méně než-li několika tisíc atomů a mohou mít velikost až 200nm. Jeden nm odpovídá miliardtině metru. Velikostní poměry jsou znázorněny na následující tabulce. Červená krvinka člověka má např. průměr 7,5 μm (= 7,500 nm), je tedy téměř čtyřicetkrát větší než-li tato velká částečka koloidu o průměru 200nm.

K lepšímu porozumění jsou následující měřítka mezi sebou označena:

1.000 mm = tisíc milimetrů

= 1.000.000 mm = milion mikrometrů

= 1.000.000.000 nm = miliarda nanometrů

= 10.000.000.000. = deset miliard Angströmů

Pomocí generátoru vyrobené koloidní stříbro je však ještě menší. Je složeno z cca 15 atomů a má průměr méně než 1 nm, totiž pouze 0,126 nm. Toto koloidní stříbro je tedy asi 60 000 krát menší nežli červená krvinka nebo veliká bakterie. K poměru k nejmenší bakterii je částečka koloidu stříbra ještě téměř 2 000 krát menší. Tento poměr je zhruba jako dospělý člověk před pyramidami v Gíze.

 

Objekt velikostní zařazení

Atom

0,1 nm (= 1 Angström)

Koloidní stříbro (cca 15 atomů)

0,126 nm (= 1,26 Angströmů)

Molekula cukru

0,7 nm (= 7 Angströmů)

Virus

20- 300 nm (= 0,02-0,3 μm) Bakterie

200- 80 000 nm (=0,2-80 μm) Červená krvinka

7 500 nm (= 7,5 μm) Průměr vlasu 40000-100000 nm (= 40-100 μm)

Lidská bílkovinná buňka 150 000 nm (= 150 μm)

 

Z vědeckého hlediska mluvíme o koloidním systému při splnění tří předpokladů:

1. musíme mít k dispozici rozdílné látky, jako např. stříbro a vodu

2.látky musí být rozdílného skupenství, jako např. tekutá/pevná nebo plynná/tekutá

3. částečky nesmí být rozpustné

Takto jsou koloidy heterogenní, složené z více skupenství a nerozpustné.

Především ve vztahu k poslední vlastnosti dochází často k nedorozumění. Částečky stříbra v koloidním stříbře nejsou ve vodě rozpuštěné, ale suspendované. Jedná se tedy o suspenzi a ne o roztok. Oproti tomu přidáme-li do vody soli (stejně tak soli stříbra jako dusičnan stříbrný nebo chlorid stříbrný) jsou tyto rozpuštěné. To znamená, že části těchto solí svá spojení rozkládají (disociují) a vznikají takto pozitivně nabité iony stříbra (Ag+) a negativně nabité iony chlóru (Cl-). Přitom se ale nejedná o základní stříbro nebo chrom.

Z výše uvedeného je znatelný důležitý rozdíl mezi koloidním, základním stříbrem a solí stříbra. Bohužel jsou dnes často obě tyto mezi sebou zaměňovány nebo považovány za totožné. Z předložené práce vyplývá, pokud není jednotlivě jinak upozorněno, že se jedná o jiné stavy (iony, soli, proteiny, atd.)

Téměř z každé látky může být principiálně dvěmi postupy připraven koloid. K dosažení požadované velikosti částic, můžeme látku buď rozmělnit (dispersní metoda) nebo nejmenší částečky spojit (kondensační metoda). Ke kondensaci dochází např. při mlze, kdy mohou částečky prachu sloužit jako kondenzační zrnka pro kapky mlhy. Příklad disperze je dnes již nepoužívaný způsob mletí stříbra v „koloidním mlýnku“, nebo vznik uhelného prachu z pevného uhlí. Další možnosti disperze jsou homogenizace, elektrický rozklad kovů (také stříbra), ultrazvuk a peptizace (enzymatické dělení).

Koloidní částečky jsou nejmenšími částmi na které jde pevná látka rozdělit aniž by došlo ke ztrátě individuálních vlastností látky. Další stupeň zmenšení je již samotný atom. Pod pojmem koloidní stříbro rozumíme v odpovídajícím smyslu extrémně malé částečky stříbra. Dle způsobu výroby (chemicky, mletí nebo elektrolýza) je možné dosáhnout velikosti od méně než-li 1nm až do 10nm. Tyto částečky se nacházejí v destilované vodě a nesou elektrický náboj. Protože se náboj stejné polarity odpuzuje, drží se jednotlivé částečky v rovnováze. Pozitivní náboj se stejně jako u baterie – hlavně díky účinku světla – časem vytrácí. Z tohoto důvodu je nutné koloidní stříbro uchovávat mimo dosah světla.

Díky rozmělnění na částečky mikroskopické velikosti dochází k enormnímu zvětšení celkového povrchu a tím i zvýšení účinku. Krom toho je enormně zvýšena možnost průniku do těla a dosáhnout i těch nejnepřístupnějších míst.

V koloidní tekutině se jednotlivé částečky pohybují více či méně lehce. Pokud se pohybují těžce, mluvíme o gelu, v případě opačném jde o sol. Tyto formy mohou přecházet jedna v druhou, přičemž přechod je plynulý. Koloidy hrají v přírodě velmi důležitou roly. Bez nich by nebylo života, protože všechny životní procesy v buňce, stavebním kameni žití, jsou založeny na koloidních formách. Další příklady koloidu jsou např. čerstvě vylisovaná pomerančová šťáva, prášek na praní či potah filmu, ale rovněž i kouř nebo mlha.

Čím větší jsou částečky, tím viditelnějšími je dělá gravitace. Padají na dno nádoby. Koloidní stříbře se neusazuje , protože se jednotlivé elektricky kladně nabité částečky vzájemně odpuzují a drží v rovnováze.

U malých předmětů, stejně jako u koloidních částeček je ještě jedna síla která zabraňuje jejich potopení. Tuto dílu označujeme jako Brownův molekulární pohyb. Botanik R.Brown (1773-1858) vypozoroval, že se nejmenší částečky v tekutině neustále pohybují. Tímto na sebe neustále narážejí, což rovněž zabraňuje klesání částeček ke dnu a jejich usazování. Brownův molekulární pohyb nastává u částic které jsou menší než-li jeden mikrometr (1mm = 1 tisícina milimetru). Navzdory tomu je vhodné před upotřebením koloidním stříbrem jemně zatřepat, aby došlo k optimálnímu rozdělení částeček.

Kdy bylo koloidní stříbro objeveno?

Pojem koloidní zavedl koncem 19. století britský chemik Thomas Graham (1805-1869). Na základě jeho agregačního chování mu přiřadil řecký název pro lepidlo. Zde si připomeňme výše zmíněnou formu gelu, ve kterém nám mohou připadat jednotlivé částečky jako přilepené k sobě. Koloidní stříbro je však jemně rozdělené a nemá s lepidlem nic společného. Navzdory tomu, že Graham díky svému zveřejnění v roce 1861 byl později nazýván „otcem koloidní chemie“, známy Michael Faraday )1791-1867) již minimálně 5 let před tím připravil a popsal jiný koloid, totiž koloidní zlato. Tehdejší výroba však byla značně rozdílná od té dnešní.

Jak již bylo zmíněno , zažívá koloidní stříbro svou renesanci. Jeho léčivá síla byla známa již našim předkům. Ale jak je dnes již častou skutečností, dobré zkušenosti se během času ztrácely. Byly utlačovány moderním medicínským vývojem. Pokud si dnes chceme připomenout dobré zkušenosti našich předků, musíme se rovněž chvíli zabývat historií používání stříbra v medicíně.

Stříbro je jedním z devíti vzácných kovů, ze kterých jsou zlato a platina nejznámějšími. Bíle se třpytící , měkké stříbro je prvek s nejlepšími elektrickou a termickou vodivostí a vyskytuje se dvacetkrát častěji než-li zlato. Bylo vždy ceněno a velmi brzy začalo být používáno k výrobě šperků, příborů a mincí. Ano, Homér vzpomíná dokonce i stříbrná brnění. Ve středověku bylo zlato třináctkrát hodnotnější než stříbro. Před 100 lety bylo možné obdržet za kilogram zlata 28 kg stříbra, 1937 to bylo dokonce 77 kg a dnes hodnota stříbra ku zlatu propadla ještě více. Ale i v medicíně našlo stříbro své uplatnění.

Stříbro – nejenom ve své koloidní formě – bylo v medicíně používáno po tisíciletí. V Číně se před cca. 7000 lety vyvinula akupunktura a byla čím dál tím více zdokonalována. Nejprve bylo k ošetření akupunkturních bodů dle určitého systému používáno dřeva a bambusu, později byly tyto nahrazeny kovovými jehličkami a dále zlatem a stříbrem. Přitom bylo zjištěno, že zlato při tomto ošetření spíše stimuluje a stříbro spíše uklidňuje. Můžeme vycházet i ze skutečnosti, že na celém světě používají k akupunktuře milióny léčitelů stříbrných jehliček.

V Egyptě bylo stříbro používáno více než 3500 let před našim letopočtem k výrobě mincí. Zhruba 2500 let poté bylo v medicíně známo, že voda zůstane déle pitná při jejím uchovávání ve stříbrných nádobách. První písemné známky na medicínský význam dusičnanu stříbrného pocházejí z díla legendárního Gabira ibn Haiana as-Sufi ze druhé poloviny desátého století po Kristu. Také v Bagdádu vystudovaný lékař a filosof Avicenna )980-1037) používal stříbro v medicíně a popsal poprvé Argyrii (zbarvení pokožky při předávkování stříbrem).

Antibiotické účinky stříbra byly prakticky užívány i našimi předky. Před příchodem ledniček bylo přes léto téměř nemožné uchovávat potraviny déle čerstvé. Naše babičky přidávaly do mléka stříbrnou minci jako ochranu před zkysnutím. Tato metoda k udržení čerstvého mléka je lehce vysvětlitelná, protože horní vrstva atomů stříbra takovéto mince reagovala se vzdušným kyslíkem na neviditelnou vrstvu oxidu stříbra. Po položení takovéto mince do mléka, putují tyto iony stříbra do tekutého média a ničí bakterie kyseliny mléčné, které jsou odpovědné za zkysnutí.

Někteří ze současníků tuto osvědčenou metodu našich předků opět zavádějí. Takto píše na jedné internetové stránce J.Harrison „zde v Texasu se přes noc ledový čaj zkazí. Přidám-li do něj 1 až 1,5 Unce koloidního stříbra , vydrží celý týden bez ledničky“.

Tato metoda byla zohledněna již před půlstoletím v jednom ze standardních děl chemie (Römpp 1966):

„odzkoušeli jsme rovněž prodloužit trvanlivost vody, ledu, limonády a umělé limonády přidáním minimálních množství koloidního stříbra“.

R.1869 upozorňuje vědec Ravelin na skutečnost že stříbro rozvíjí svou antimikrobiální účinnost již při minimálních dávkách. Další vědec – von Nägeli )1871-1938) popsal tuto vlastnost 1893 slovem „oligodynamický“, což znamená „s málem býti aktivní“. Zjistil, že již koncentrace 0,0000001% ionu stříbra, což dopovídá 9,2*10-9 M (= 9,2nmol nebo 1mg) stříbra na litr, stačí k likvidaci spirogyry v čisté vodě. Ke zničení spór plísně (Aspergillus niger) , jak zjistil, postačuje rovněž pouze 0,00006% ionů stříbra, odpovídá 5,5*10-6 M (=5,5 mmol) stříbra. Mnoho leteckých společností světa používají stříbrné filtry a rovněž i NASA se při stavbě vesmírných lodí rozhodli pro systém stříbra k čištění vody.

Základem přípravy vody pomocí stříbra je postříbření pomocí tzv. katadynového postupu (z katalytický a oligodynamický), jež bylo vyvinuto v roce 1928. Při této metodě je stříbro naneseno na nosič a je takto získán enormně velký kovový povrch. Přes tento filtr je poté filtrována voda a likvidováni původci nemocí. Tento patent byl dokonce základem jedné, dodnes existující švýcarské společnosti. Dokonce při ochraně vody proti řasám v užitkové vodě a vodě v bazénech, tj. k likvidaci řas, je stříbření vhodné.

Nově je rovněž experimentováno s oblečením se stříbrnými nitěmi, které má být obzvláště zdravé.

Počátkem 19. století mělo koloidní stříbro své samozřejmé místo v medicíně. Vyznačuje se svým velmi širokým spektrem účinnosti a je téměř zcela bez vedlejších účinků. Protože koloidní stříbro, z důvodu dřívějších výrobních postupů, nebylo zrovna nejlevnější, bylo tím ulehčeno šíření antibiotik. Dnes je možné koloidní stříbro vyrobit pomocí generátoru stříbra relativně levně.

Od vynálezu penicilínu v roce 1928 bylo zavedeno tisíce nových antibiotik. V nich viděla medicína kouzelnou zbraň proti stávajícím bakteriím. Během toho jak se lidé s entusiasmem oddávali těmto novým vynálezům, upadalo stříbro čím dál tím více do zapomnění. Teprve poté co jsme museli přiznat, že se ve stále větším měřítku vyvíjejí nové a nové kmeny resistentních bakterií, které nepodlehnou ani nejmodernějším antibiotikům, začínáme znovu vyvolávat z paměti přednosti koloidního stříbra. Čím častěji je antibiotikum předepisováno, tím lehčeji vznikne rezistentní kmen bakterií.

V 1970 letech obdrželo chirurgické oddělení universitní kliniky ve Washingtonu stipendium ke zkoumání nových vylepšených postupů u pacientů s popáleninami. Přitom bylo zjištěno, stříbro vykazuje enormní přednosti oproti jiným stávajícím materiálům.

Jeden příklad: k ošetření ran byla již od roku 1930 používána tence válcovaná stříbrná fólie (stříbro je po zlatu kov který je možné vytáhnout do nejslabější vrstvy, a může být zpracováno až do 0,0027mm slabého plátu). Tímto postupem bylo zamezeno přílišným ztrátám tekutin a podpořena tvorba nové tkáně. Při spáleninách a opařeninách je ale důležité zamezit vzniku infekcí a původců nemocí. Také zde je Stříbrná fólie a koloidní stříbro důležitým přínosem. K antimikrobiálnímu, vlhkému ošetření ran je k dostání tzv. hydrokoloidní obvaz jako zdravotnický výrobek, jehož účinek spočívá krom jiného v uvolňování ionů stříbra do rány a přispívá jejímu následnému zklidnění a rychlému vyhojení.

V chirurgii má stříbro své místo například při svorkování mozkových cév nebo uzavírání defektů lebeční kosti.

Rovněž v Německu byl výjimečný účinek stříbra dlouho znám. Již 1881 doporučoval Lipský gynekolog Carl Sigmund Franz Credé (1819-1892) použití dusičnanu stříbrného při velmi rozšířeném zánětu zakončení pupeční šňůry novorozenců. Tato komplikace byla často způsobena (Gonorrhöe) matky a mohla býti touto novou metodou okamžitě odstraněna, z tohoto důvodu byla tzv. „Credé-Prophylaxe“ u novorozenců zákonně předepsána. Rovněž dnes jsou v používání oční kapky, jako lékárnicky povinný prostředek, obsahující dusičnan stříbrný. Tyto jsou u této indikace povoleny. Credé mimo jiné zjistil, že dusičnan stříbrný ještě v ředění 1:1000 zabíjí během pěti minut stafylokoky, streptokoky a původce sněti slezinné.

Vedle dusičnanu stříbrného byl používán krom jiného jodid stříbrný a chlorid k desinfekci, stejně jako stříbrný laktát jako adstringierendes a antiseptické prostředky. Oxid stříbra se dříve nasazoval proti choleře a epilepsii. V předloženém pojednání je míněno , pokud není výslovně uvedeno, vždy koloidní, elementární stříbro.

Poznámka: každý bude jistě znát i jiné použití stříbra – fulminát stříbra exploduje při sebemenším doteku a používá se u bouchacích kuliček.

Proti čemu působí koloidní stříbro?

Koloidní stříbro je univerzální prostředek , téměř bez vedlejších účinků k léčení četných onemocnění. V mnohých pojednáních bylo prokázáno, že je účinné proti baktériím (např. stafylokokům a streptokokům), virům a plísním. Tito původci jsou během několika málo minut koloidním stříbrem usmrcováni.

Zajímavostí zůstává, že pro lidský organismus důležité baktérie v tlustém střevě zůstávají většinou ušetřeny, protože koloidní stříbro je do krevního řečiště nebo lymfatického systému přijímáno nejpozději v tenkém střevě. V mnoha případech je však potřebné aby koloidní stříbro působilo v tlustém střevě – v tomto případě je nutno využít klystýru s přidáním KS.

Koloidní stříbro může být použito i u onemocnění jejichž příčina není plně známa. Do dneška byl úspěšný účinek koloidního stříbra popsán pro obrovské spektrum nemocí, totiž pro několik set různých původců nemocí (viz tabulka). Především na počátku našeho století byla jeho účinnost intensivně zkoumána velkým počtem známých vědců, kteří zveřejňovali své výsledky v renomovaných zdravotnických časopisech jako Lancet, Journal of the American Medical Association a Britich Medical Journal. Courtenay tyto působivé práce shromažďoval a shrnul v knize. V ní jsou obsaženy četná pojednání o aktuálním stavu výzkumu, které dokazují, že se věda současnosti velmi intenzivně opět účinky na použitím koloidního stříbra zabývá.

K onemocněním, u kterých jsou zkušenosti s koloidním stříbrem k dispozici patří četné potíže zraku, dýchacího systému, kůže, pohybového aparátu a nervového systému. Pokud pomyslíme, že  širokospektrální antibiotikum (proti bakteriální infekci) nebo širokospektrální antimykotikum (proti plísňovému onemocnění) může působit vždy pouze na určitou část původců, je toto enormní předností. Antibiotikum působí vždy pouze proti jednomu malému počtu rozdílných původců nemocí a nikdy proti virům. Krom toho je požívání koloidního stříbra téměř bez vedlejších účinků, kdežto chemické substance mají většinou mnoho silných vedlejších účinků.

 

Tento postup mně naučila na kurzu paní Naďa Dospíšilová z MBK Brno (Makrobiotický klub:  www.mbkbrno.cz).

Předností kvásku jsou živé kultury, které posilují střevní mikroflóru a na rozdíl od mléčných kultur nezahleňují organismus. Kvasnice jsou pro náš organismus jenom zátěží.

Množství pro menší bochníček o průměru cca 18 cm:

Do nádoby nasypeme asi 300-400g žitné celozrnné mouky, vložíme kvásek (nejlépe, když nám někdo namnoží svůj) a vše promícháme s vodou do konzistence řidšího těstíčka, které volně skapává z vařečky, ne však úplně tekuté. Pokud bychom si chtěli kvásek udělat sami, smícháme celozrnnou žitnou mouku a vodu na řidší těstíčko, každý den doplňujeme mouku i vodu a po třech dnech je údajně už nastartovaný, ale ještě slabý.

Necháme kvasit cca 8-10 hodin, třeba přes noc. V létě se doba množení kultur zkracuje asi na 6 hodin, záleží na teplotě.  Když přejdeme časově proces kvašení, těsto sedne a chléb bude kyselejší.

Po uplynutí doby přimícháme sůl (špetku až půl lžičky – to nastartuje bujnější kynutí), chlebové koření (prodává DM, nebo zdravá výživa, nebo vlastní: kmín, anýz, fenykl), semínka (jakákoliv: lněné, dýňové, slunečnicové), 1PL oleje (kvalitní, doporučuji sezamový) a domícháme na hutnou hustotu nějakou mouku (rýžová a kukuřičná dělají chléb lehčí, může být i špaldová, žitná).

Z připraveného těsta si odebereme kvásek na příště (množství asi jako míček do dlaně?), vložíme ho do mikrotenového sáčku, zavážeme a dáme do ledničky. Takto uložený kvásek nepotřebuje přikrmovat a vydrží v chladu údajně i 14 dní. Mám vyzkoušeno 8 dní v pohodě.

Těsto dáme do olejem vymazané nádoby – jen do ¾ výšky a necháme opět kynout dle teploty v místnosti asi 2,5-3 hodiny (v Řecku mi nakynul asi za 45 minut).

Nádobu (já používám nerezovou mísu) postavíme do většího hrnce s trochou vody na pařáček na knedlíky, hrnec přiklopíme, přivedeme k varu, stáhneme plamen, podložíme rozptylovací mřížkou a paříme 1,5 hodiny. Pokličku nikdy nenadzvedáváme! I za tak dlouhou dobu se odpaří jen malé množství vody.

Nakonec opatrně sundáme pokličku, abychom chléb nepokapali vodou, vyjmeme mísu ven, necháme zchladnout, vyklopíme a necháme mírně oschnout i spodní část.

Chléb skladujeme nejlépe zabalený v bavlněné utěrce.

Stejným způsobem připravené těsto můžeme i upéct v předehřáté troubě – nejdříve 10 minut na 200°C, pak jej zakryjeme pečícím papírem, snížíme teplotu na 180°C a pečeme ještě 50 minut. Formu na pečení musíme vymazat olejem i vysypat moukou. Do trouby vložíme plecháček s vodou.

Pařený chléb je vhodnější, než pečený, protože přemíra pečené e smažené stravy podporuje vznik různých usazenin, ložisek a nádorů v těle. Vařené a pařené jídlo naopak napomáhá uvolnění, rozpouštění a vyplavování těchto škodlivin. Pekárny na chleba zase ničí energetickou hodnotu jídla špatnými vibracemi elektřiny.

Ke kvásku se chovejte hezky, je to živý organismus :-)

Dobrou chuť.

Anastázia.

 

Vstup

Kalendář akcí
Kalendář
Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Kvě    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031